Buď vůle Tvá...

O důležitosti modlitby v životě věřícího člověka již bylo mnoho řečeno. A někdy i velmi výstižně. Někdo řekl, že modlitba je „dýcháním duše“. Tak, jako člověk nemůže žít bez dechu, tak věřící člověk nemůže být bez modlitby. A platí to i obráceně. Dokud člověk žije, dýchá.

Žít bez modlitby, to je žít bez spojení s Pánem Bohem. Opravdová, živá víra bez takového spojení není možná. Je to praktické vyjádření osobního vztahu mezi člověkem a Bohem. Dojde-li k přerušení komunikace, dojde k tomu, že člověk, i když se považuje za „věřícího“ – prakticky Boha ignoruje. Proto se opravdoví, živí křesťané modlí.

Modlí se nejenom za sebe. Nejen, že se svým Pánem probírají všechny ty životní situace, které prožívají. Modlí se i za své bližní, za své okolí i za události místní i světové. A právě tváří v tvář světovému dění je prozíravý křesťan často bezradný, jak se modlit. Za co se přimlouvat, o co prosit.

Poslední dobou se mnoho křesťanů modlí, aby Pán Bůh napomohl mírovým snahám tam, kde probíhají války. Jenže – někteří se modlí za jednu stranu konfliktu, jiní na jiném místě vnímají aktuální situace jinak a modlí se i za druhou stranu. A nepochybuji, že obě skupiny modlitebníků své prosby a přímluvy myslí velmi upřímně. Přesto je myšlení skupin křesťanů ovlivňováno někdy  i různou propagandou, nedostatečnou informovaností nebo nepochopením situace. A to tím víc, když člověk vidí jen tu lidskou stránku všeho politického a válečného dění a zapomíná, že za tím vším je i působení nadzemských mocností.

Jako příklad uvedu situaci, kterou prožil prorok Daniel, jak je zapsáno v knize nesoucí jeho jméno, v 101. kapitole od 4. do 14. verše:

4  Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce jsem byl na břehu veliké řeky zvané Chidekel.

5  Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakýsi muž oblečený ve lněném oděvu. Na bedrech měl pás z třpytivého zlata z Úfazu.

6  Tělo měl jako chrysolit, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako lesknoucí se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozný hluk.

7  Já Daniel jsem to vidění viděl sám. Muži, kteří byli se mnou, žádné vidění neviděli, ale padlo na ně veliké zděšení a uprchli do úkrytu.

8  Zůstal jsem sám a viděl jsem to veliké vidění, ale nezůstala ve mně síla. Velebnost mé tváře se změnila a byla zcela porušena; nezachoval jsem si sílu.

9  Slyšel jsem zvuk jeho slov a jak jsem zvuk jeho slov uslyšel, přišly na mě mrákoty a padl jsem na tvář, totiž tváří na zem.

10  A hle, dotkla se mě ruka a zatřásla mnou, takže jsem se pozvedl na kolena a dlaně rukou.

11  Muž mi řekl: "Danieli, muži vzácný, pochop slova, která k tobě budu mluvit. Stůj na svém místě. Jsem poslán k tobě." Když se mnou mluvil to slovo, stál jsem a chvěl jsem se.

12  Řekl mi: "Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel.

13  Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů.

14  Přišel jsem, abych tě poučil o tom, co potká tvůj lid v posledních dnech, neboť vidění se týká těchto dnů."

Prorok Daniel zde popisuje setkání s andělem, kterého Pán Bůh poslal, aby Danielovi odhalil tajemství posledních dnů – a tento anděl, který je zde označen jako „muž“ mluví o tom, že byl vyslán dříve, ale zdržel ho „ochránce perského království“ – tedy anděl, jehož úkolem v tom duchovním světě byla ochrana perské říše. 

Mnohé události, o kterých často uvažujeme jako o čistě lidských bojích, válkách a zápasech se však odehrávají i ve sférách, skrytých našemu zraku. Jsou války, které jsou odrazem válek duchovních. Na to pamatujme. Ale to neznamená, že by se to všechno vymykalo moci Pána Boha, který má všelikou moc.

My svým lidským rozumem často nejsme schopni dohlédnout konečných důsledků takových událostí, a nezřídka nám unikají i jejích příčiny. A to, že Pán Bůh dopouští některé věci a události nám někdy zůstávají tajemstvím „až do času“, jak čteme v Bibli.

Proto, když nevíme jak se modlit za světové události, konflikty, ale také třeba i přírodní katastrofy, buďme opatrní, abychom se ve svých modlitbách nestavěli proti Božím záměrům. Dojde-li k takovým událostem, ve kterých se právě neumíme zorientovat, modleme se tak, jak nás to učil Pán Ježíš:

Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi….