Bohu jsou jen k smíchu
Žalm 2, 1. - 4. verš:
Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme." Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu... 
Z médií přichází zprávy o mnohých setkáních světových politiků. Lídři vyspělých zemí pořádají setkání, summity, slétají se, rokují, plánují. Mají své představy o budoucnosti světa, světového uspořádání. Předkládají své agendy. Rádi se titulují jako "mocní" tohoto světa, ba někteří přímo jako nejmocnější. Ale ani ten nejmocnější člověk světa nemá moc prodloužit si svůj život o jediný den. Až Pán Bůh řekne - "Dost" - jeho srdce se zastaví. A to by chtěli rozhodovat o počtu lidí na Zemi?
A co všechny ty lidské plány do budoucna? Jak jsou velikášské - i když neznáme podrobnosti. Vypadá to velkolepě a mnoha lidem to nahání i strach. Ale - jak to všechno působí na Pána Boha, který je všemohoucí?
Odpověď nacházíme hned ve druhém žalmu. Ten, jenž trůní v nebesích se směje. Všichni slavní a mocní tohoto světa jsou Bohu smíchu.
Přesto jsou někteří křesťané, kteří když se doslechnou o plánech mocných tohoto světa mají obavy. Věřícím lidem ale platí:
Ezechiel 2:6 Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný.
Žalm 25:3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
