Jaká je tvoje naděje?
Doba, kterou prožíváme, prověřuje opravdovost křesťanů. Věřící lidé toho mnoho namluví o naději. Vyznávají, že jejich naděje se opírá o Božího syna - Pána Ježíše. To zní velmi pěkně, ale je tomu skutečně tak? V dnešní "koronavirové" době je toto tvrzení přísně prověřováno. A zdá se, že mnozí věřící lidé sice dovedou velmi vznešeně o své naději mluvit, ale v životě ukazují, že své naděje upínají jinam.
Když došlo k situaci, která je nazývaná celosvětovou pandemií COVID-19, dalo se očekávat, že křesťané se nebudou děsit a třást strachy. Vždyť mají zaslíbení: - Marek 16:17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; 18 budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je."
Navzdory těmto slovům Písma bylo vidět strach a obavy. Mnohá kázání obsahovala slovo "koronavirus" častěji než slova naděje. Slova: Žalmu 91:5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne. 6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího. 7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží - ta rázem upadla v zapomenutí.
Mnozí kazatelé mluvili o koronaviru, o světové hrůze - protože to bylo aktuální a populární téma, vždyť všichni mluvili o koronaviru. Ale snad vůbec neznělo - Nebojte se! Ač v Bibli toto slovo zaznívá 54x! Ale lidé se báli. Křesťané se báli. Mnozí žili ve velikém strachu. Strach je ochromoval a stresové hormony ničily jejich přirozenou imunitu.
Jsou situace, které mohou nahánět i věřícímu člověku strach. V takové chvíli se však může člověk zachovat jako kdysi, když obr Goliáš vyzýval izraelské k boji. Téměř všichni byli strachy bez sebe. Viděli jeho obrovskou postavu, zbraně, slyšeli jeho chvástavá slova. A na všechny padal STRACH. Jen mladičký David viděl, že tam šlo o duchovní problém - ten člověk se rouhal Bohu a tak věděl, že v Boží síle nad Goliášem zvítězí. Vzal si pět oblázků a prak a hůl, a za chvíli již ležel mrtvý Goliáš na zemi a nepřátelé prchali.
Škoda, že jsem v dnešní době nezahlédl takového Davida, který by se statečně koronaviru postavil. Vždyť i nám byla dána mocná zbraň - modlitba. Pán Ježíš v Lukášově evangeliu říká: Lukáš 11:9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno a v Janově evangeliu: Jan 15:7 Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť ve vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám. Může být mocnější zbraň proti tak zákeřnému nepříteli, jakým je koronavirus? Nebo tváří v tvář viru, který nikdo nikdy neviděl, ztrácejí křesťané odvahu? Opouštějí svou naději v Pánu Ježíši, kterému byla dána všeliká moc na nebi i na zemi?
Očekával bych, že věřící lidé po celém světě budou vyhlašovat půst a modlitební shromáždění na každý den, aby Boží moc odstranila koronavirovou hrozbu. Neviděl jsem takové dění. Jsme příliš blízko závěru dějin a víra a opravdovost mnohých křesťanů zemdlela. Už nebojují a nezápasí na modlitbách. Nechají se vyděsit.
Je sice mnoho těch, co chtějí na každý den vyhánět z jiných démony, co vyhlašují, že dělají zázraky, uzdravují nemocné - ale před koronavirem nějak "ucouvli". Hanba jim! Jak se může někdo, kdo chce křísit mrtvé, bát koronaviru? Kolik falešných "apoštolů" a divotvůrců se tak najednou odhalilo.
A kde jsou všichni ti proroci dneška, kteří dovedou v dobách, kdy nic nehrozí, okázale prorokovat? Vždyť skrze proroky Pán Bůh napomínal svůj lid - a také potěšoval. Jak to, že nezní proroctví - nespoléhejte na lidský um, na vakcíny, na lock-downy a všechna ta opatření - ale modlete se v Duchu a v pravdě! Nic, ticho - falešným prorokům dneška došla slova. Jen z hloubi minulosti k nám zaznívá slovo proroka:
Izaiáš 43:1 Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: "Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.
2 Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.
3 Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel.
A tak v závěru vyvstává otázka, milý čtenáři těchto řádků: Jak je to s tvojí nadějí? Co prožíváš dnes, jak se díváš do příštích dnů? Na co spoléháš? Čemu věříš?
Je tvou nadějí Pán Ježíš? Nebo na chvíli odsouváš svou víru a tvou nadějí se stává vakcína proti koronaviru? Spoléháš na Boha, nebo na člověka? Modlíš se, čteš Bibli? V Žalmech 10x zaznívá o naději skládané v Bohu:
Žalm 18:3 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Žalm 25:2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Žalm 31:7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
Žalm 31:15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
Žalm 32:10 Mnohé bolesti jsou bezbožníka, ale toho, jenž naději skládá v Hospodinu, milosrdenství obklíčí.
Žalm 33:21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
Žalm 84:13 Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.
Žalm 91:2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Žalm 118:8 Lépe jest doufati v Hospodina, než naději skládati v člověku.
Žalm 118:9 Lépe jest doufati v Hospodina, nežli naději skládati v knížatech.
A Pán Ježíš říká: Matouš 28:18 ... Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.
A v knize Zjevení, 1:17 Neboj se. Já jsem ten první i poslední...
Neboj se proto, spolehni na Boží ochranu a Boží řešení i těch těžkých situací, a ať je tvá naděje zakotvena v Pánu Ježíši!
